Víte, ještě teď jsem plná emocí co píši tyto řádky. A upřímně sama nevím kde přesně začít. Ale jak už jste si určitě všimli, jsem takový člověk samotář, který má trošku problém navázat mezi novým kolektivem ihned vazbu. Hned to asi nezměním ale už teď vám řeknu, že to stálo za to.
Hned na začátku tohoto článku, jste si určitě všimli této krásné fotografie špičkového hotelu v Praze. Nese vznešený název Don Govanni. A musím říci, že plným právem, z venku se vám může zdát takový jako nic moc, ale pro mě i přesto působil vznešeně, cítila jsem z něj něco silného, něco jedinečného. Když má noha vkročila přes práh a já uviděla tu krásu, zůstala jsem s ústy dokořán jako Alenka v říši divů. A mě se vše stáhlo kolem hrudi, tolik krásných lidí, ten šum ale především ta elegance vybavení to úžasné schodiště zdobící sochou samotného mistra Mozarta. Směrová cedulka mě nabádala právě tímto směrem. Kladla jsem si otázku, jsem vůbec hodná stoupat těmito schody?
Skvost s mistrem Mozartem
Možná si teď říkáte, ono jí snad haraší v bedně :-) Víte nemyslím si, něco mě táhlo nahoru srdce pomalu v krku nedokážu to přesně popsat že by Dejavu :-) ale dnes už vím, že jsem zde měla přijet. Nic se neděje jen tak ono to tak prostě má být. A ruku na srdce kdo z vás tenhle pocit nezažil??
Byla jsem tak trošku zmatená, kde přesně jít. Vše bylo tak silné, že jsem ani nevnímala, své vlastní nohy kde mě nesou. Ale věřte dovedly mě správně. Blížila jsem se k místu, kde se celé školení mělo odehrávat. Srdce mi bilo jako zvon, jako by závodilo o čas možná o život. Jediná má útěcha byla Lu....zvládla jsi to, jsi tady a včas, protože já sama si potrpím na dochvilnost a všude musím být s předstihem.
Po mé pravici byl umístěn podlouhlý stůl, při němž seděly dvě slečny. Jedna se mě mile zeptala jdete na školení? Máte svou kartičku? Mé odpovědi zněly ANO. Má kartička byla v pořádku oskenována, dostala jsem naší krásnou tašku a v ní měla vše potřebné pro dnešní školení. A víte co mi udělalo velkou radost z této tašky?? Nejen samotné prospekty, ale naše firemní propiska :-) jsem prostě do popisek magor :-)))
Mé kroky následovaly do školící místnosti, lidově řečeno měla jsem klapky na uších i očích a rozhlížela se kde se vlastně posadím. Vůbec jsem nepostřehla, že jsem v něčím hledáčku a věřte byla jsem. Z poza mých zad slyším neuvěřitelně příjemný hlas. S knedlíkem v krku se otáčím a konečně vidím anděla převléknutého v krásných šatech v přírodních tónech, úžasná Maruška Kubová. Ještě teď mi v uších zní její nezapomenutelný hlas, plný klidu a lásky. To štěstí a láska v očích mluví za vše. Stačilo pouhé podání ruky, její hlas a jako mávnutím kouzelného proutku, ze mě opadl veškerý stres a obavy zda jsem právě já na správném místě.
Takto vypadala školící místnost
Po vřelém přivítání, mě mé nohy donesly do úplně první řady co nejblíže k plátnu, abych nejen dobře viděla protože má oční vada při 10+1 na každém oku, by špatně snášela poslední řadu. A především jsem i lépe viděla naše školitelky. A věřte mi pohled to byl úžasný. Vidět to nadšení, radost a lásku ke všem zmiňovaným produktům je naprosto nepopsatelný, tak mi prosím odpusťte že jej nedokáži rozepsat blíže, jelikož tohle si musí každý z vás zažít na vlastní kůži aby pochopil co se vám snažím těmito řádky předat.
Padlo přesně 9:30 a školení začalo v plném proudu. Procházeli jsme jednotlivé bloky kousek po kousku. A moje líná ruka začala psaním zahlcovat stránky mého Just-bloku jednu za druhou :-) Teda řeknu vám jak člověk není zvyklý tolik psát tak ruka dostala pěkně na ''prdel'' :-)) ale výsledek stál za to :-) Jak se říká co je psáno, to je dáno a tohle už vám nikdo nevezme:-) Za mě tedy vřele doporučuji, nespoléhejte na svůj mozek ač je sebevíc lepší :-) v osobním životě však máme každý z nás tolik povinností, že by po pár hodinách ze všech cenných rad zůstaly jen úlomky a to by byla škoda nemyslíte???
Asi se mi budete smát, já jsem takový trošku puňta co se týče psaní poznámek já si sebou dokonce vzala i barevné propisky :-) aby to pro mě mělo ten správný význam :-) Z počátku jsem si říkala ''ty bláho však já tu budu za nějakou školačku, která to musí mít barevně, aby to důležité měla přesně vyznačené'' No musím říct, že jsem chvilku váhala zda to z té mojí kabelky vytáhnout či ne, ale probudila se ve mě ta středoškolská Lu a prostě bez toho by to zkrátka nešlo a ve finále bych se v těch samotných poznámkách v jednolité barvě nevyznala :-)) Takže rada pro vás co milujete barvy, nezakazujte si to ať už si o vás každý kdo chce co chce říká :-)
Ukázka mých poznámek :-)
A abych ještě více přiblížila samotnou atmosféru tohoto pro mě výjimečného dne nemohu opomenout především to jak se naše rodinná firma stará o své děti nejen nás poradců, kteří jsme na začátku svého startu.
Jak už sami víte z předešlých článků, za svůj dosavadní život jsem si prošla i jinými firmami, které mě natolik nepohltily, abych o nich více zmiňovala. Prošla jsem mnoho školení, ale takhle se o nás ještě nikdo nepostaral. První co jsem si říkala bylo, super ''nějaké'' to občerstvení bude, hlavně když bude voda to mi úplně bude stačit. Ach v jakém omylu jsem byla.
První šok byl již při samotném příchodu, dostatek čisté pitné vody v krásných karafách (vidět můžete na fotce výše), džbánky ISO-Tea což je moje srdeční záležitost, dostatek kávy díky kávo-matu ať už černá, káva s mlékem, cappucino či expresso každý si zde vybral co má rád. Samozřejmě nechyběl i široký výběr čajů, pokud zrovna nejste milovníky kávy.
Po ukončení prvního bloku kde jsme dozvěděli vše o historii naší firmy od jejího počátku až k počátkům působení naší malé zemičky. Zahlásila naše Maruška, že již má dovařeno a srdečně nás zve k občerstvení. Tedy řeknu vám tolik jídla jsem pohromadě snad neviděla. Od sladkých moučníků, toustíků až po ovocný salátek chcete-li ovocný pohár. No oči mi kmitaly z jedné strany a nevěděla jsem co si vlastně dát, abych nepůsobila dojmem ta holka snad nikdy nejedla :-)) Ale věřte mi nikdo vás nesledovat, každý z nás se věnoval sám sobě nebo svým blízkým přátelům se kterými tuto sobotu vážili až sem do Prahy do města, které je označované jako srdce Evropy. Možná by jste mi oponovali, že tomu tak není, ale nedala bych si to vyvrátit protože Praha má své kouzlo a pojí se s ní naše minulost, naše dějiny.
A jak to vlastně vypadalo si můžete prohlédnout na fotografii níže, jen musím zmínit, že větrníčky a košíčky jsou ukázkou odpoledního dezertu u obědu :-) Říkáte si oběd?? Ano oběd i ten pro nás byl zajištěn v podobě švédských stolů a každý z nás si mohl dopřát na co měl v tu chvíli chuť (oběd jsem vám však nevyfotila neměla jsem tolik času a prostoru), ale našla jsem vám fotku jak přesně to na obědě vypadalo. A opravdu tomu tak bylo a věřte, že jsem se cítila jako princezna o kterou bylo velmi dobře postaráno ve všech směrech.
Zdravé mlsání :-)
Jídelna s báječnou obsluhou
Tak jsem vám v těchto pár odstavcích popsala jak krásně bylo postaráno, aby každému z nás nechybělo naprosto nic co se vody a jídla týče. Ale věřte že mě přeci jen něco chybělo....
Když jsem se tak rozhlížela kolem sebe, tak skoro každý měl kolem sebe spřízněnou duši a ta mi chyběla ze všeho nejvíce... Možná asi tušíte kde mířím svými slovy...Ano chyběla mi tam moje Justí maminka Jolanka, ale i tak mi byla oporou přes telefon. Jolanka si dopřávala svojí dovolenou kterou si zasloužila, jelikož je to anděl, který se pro druhé dokáže rozkrájet a přece je na místě aby nabrala nové síly a energii. No ruku na srdce, kdo z nás se netěší na dovolenou aby si odpočinul od běžného života a věnoval se především sám sobě a svým blízkým?? A proto jí chci touto cestou moc moc poděkovat, že si i přesto na mě našla chvilku čas a povzbudila mě nejen během školení ale i večer, kdy jsem se úspěšně vrátila domů.
No a abych se vrátilo k samotnému školení, další z věcí co se mi moc líbilo samotné vedení daných bloků. Nebyl to jen monolog, děvčata nás aktivně zapojovala do diskuse, což je to nejlepší co mohla udělat. Jelikož jsme se nejen podělili o vlastní zkušenosti, ale především naše školení nepůsobilo jako ''nalejvárna mozků.'' Další co mě velmi mile překvapilo, kolik mezi námi bylo lékařů, zda jsem si všimla správně min. 10 jich bylo určitě, A ruku na srdce to již vypovídá samo o sobě jakou prestiž si Just a Nahrin nejen na našem trhu získalo. No řekněte mi sami, kdo jiný má v zástupu poradců lékaře?? A věřím, že jich není málo. Nejvíce mě potěšily jako ženu rady gynekoložky v úseku kdy jsme si povídaly o oleji Tea Tree s Manukou a Rosalinou.
Věřte mi, že jsem prakticky nevnímala čas, vůbec se mi nechtělo domů Cítila jsem se jako doma, našla jsem sama sebe a že právě tohle je to co jsem hledala a co už teď ve svých nejistých začátcích miluji. Miluji vůni bylinek, to s jakou precizností a láskou jsou zpracovávány. Jak ve Švédsku dbají na originalitu, jak přísně se staví ke kvalitě a to vše právě proto aby byli nejlepší ve svém oboru a aby se k jejich zákazníkům dostalo to pravé bohatství ZDRAVÍ.
Moje další ocenění :-)
A co říci závěrem?? Nebraňte se svým snům, i kdyby měla vaše cesta za vaším snem trvat rok či dva. Jděte si za ním krok po krůčku. Pokud jste se stejně jako já našli právě v Justu, neodmítejte pomocnou ruku svých organizátorů, firmy samotné. Investujte čas sami do sebe absolvujte školení ať už sami nebo bok po boku se svými organizátory a dalšími poradci vašeho týmu. Jsme jedna velká rodina a byla by velká škoda se jednou za čas vidět pohromadě. Protože v jednotě je síla. A rada na závěr?? Dejte průchod svým emocím, protože Tam, kde nejsou emoce, tam přichází nemoce.
Věřím, že se vám tento článek, alespoň trošku líbil. Již dnes se těším na vaše reakce.
S láskou Vaše Lu
Žádné komentáře:
Okomentovat